Představte si, že se potápíte v temných hlubinách jeskynního potoka a narazíte na něco, co vypadá jako pohádkový poklad. Jenže místo zlata a drahokamů objevíte dno pokryté starověkými kostmi. Zní to jako scéna z dobrodružného filmu, ale právě toto se stalo paleontologům v Texasu. A to, co našli, mění dosavadní představy o fauně doby ledové v této oblasti.
Tento objev není jen další sbírkou starých kostí. Je to okno do zapomenutého světa, které nám přináší zcela nové otázky a překvapivé odpovědi. Pokud jste někdy přemýšleli, co všechno skrývají neprobádané jeskyně, připravte se na šok.
Nečekané setkání pod klenbou jeskyně
Vše začalo neobvyklým nálezem místního jeskyňáře Johna Younga. Při průzkumu jeskyně Bender’s Cave v texaském okrese Comal si během potápění všiml kostí na dně potoka. Namísto aby je ignoroval,opoťal si je a poslal je k identifikaci paleontologovi Johnu Morettimu z Texaské univerzity v Austinu.
To, co vypadalo jako běžný požadavek na určení druhu, se rychle proměnilo v několik let trvající vědeckou expedici. Jednalo se o první systematické paleontologické zkoumání vodní jeskyně v Texasu, což samo o sobě představuje unikátní výzvu.
Poklad z dávných časů
Mezi březnem 2023 a listopadem 2024 uskutečnil tým šest návštěv jeskyně a prozkoumal 21 vzorkovacích zón podél aktivního podzemního toku. Většina nalezených fosilií odpovídala tomu, co vědci o zvířatech z doby ledové v Texasu už tušili. Našli kosti šavlozubých koček, mastodontů, mamutů, obřích lenochodů, velbloudů, bizonů a koní.
V těchto hlubinách se však skrývaly dvě naprosté senzace, které dosud neměly v regionu obdoby:
- Fragmenty krunýře a lopatka obří želvy rodu Hesperotestudo.
- Jediná, ale nezaměnitelná část krunýře z Holmesina septentrionalis, vyhynulého příbuzného pásovce, který mohl dorůstat až velikosti lva.
Podle publikované studie neexistoval pro tyto druhy dosud jediný důkaz na žádné ze 17 jiných lokalit z pozdního pleistocénu v okolí. „Byly tam kosti všude, prostě všude, tak jak jsem to ještě v žádné jiné jeskyni neviděl,“ popsal Moretti moment překvapení.
Proč nová pravidla hry?
Fyzický stav fosilií – jejich hladký povrch, tmavé zbarvení, silná mineralizace a povlak z kalcitu – naznačuje, že byly v jeskyni dlouho ponořené ve vodě bohaté na minerály. Vědci se domnívají, že kosti sem byly splaveny během dávných záplav skrz propadliště a postupně se usadily na dně potoka.
Přítomnost obří želvy a „lvlého pásovce“ však představuje pro badatele interpretační oříšek. Dosavadní vědecké představy o prostředí v Texasu během poslední doby ledové (přibližně před 20 000 až 11 700 lety) popisují chladné a suché pastviny. Ani jeden z těchto živočichů by v takovém prostředí nemohl přežít.
Želvy obecně vyžadují teplé klima a Holmesina je v širších severoamerických záznamech spojována s relativně teplými a vlhkými podmínkami.
Hledání odpovědi v archeologii
Tým se pokusil radiokarbonové datování dvou vzorků kostí, ale postrádaly kolagen potřebný pro přesné určení stáří. Alternativní metoda s využitím minerálu kostí odhadla stáří na přibližně 17 160 let. Nicméně, kontaminace uhličitany v jeskynním prostředí činí tento údaj nespolehlivým.
Hierarchická klusterová analýza, která porovnávala nalezený soubor z Bender’s Cave s 43 jinými lokalitami z pozdního pleistocénu v Texasu, však ukázala něco fascinujícího:
- Fauna z jeskyně se nejvíce podobala lokalitám datovaným do posledního meziledového období (Marine Isotope Stage 5).
- Toto teplejší období, které předcházelo poslednímu glaciálnímu maximu, by podpořilo lesní prostředí a mírnější teploty, které by obří želva a „lvý pásovec“ potřebovali ke svému životu.
Tyto nálezy komplikují dosavadní chápání prehistorické ekologie regionu a naznačují, že oblast byla kdysi mnohem rozmanitější a teplejší, než se předpokládalo.
Co dál?
Vědci nyní pracují na uran-thorium datování minerálních útvarů na fosiliích. Ty by mohly poskytnout spolehlivější minimální stáří, kdy se kosti dostaly do jeskynního systému, a tím i kdy tyto fascinující živočichové pravděpodobně žili ve středním Texasu.
Tento objev nám připomíná, jak málo toho o naší planetě ve skutečnosti víme a kolik tajemství se stále skrývá pod našima nohama. Co dalšího by mohla skrývat podobná jeskynní prostředí?