Staré učebnice dějepisu nám často říkaly, že Hedvábná stezka byla jen cesta pro drahé látky a orientální koření. Nedávný objev v Číně ale ukázal, že to bylo mnohem víc než jen obchodní trasa. Byl to superdálnice pro nápady, umění a módu, která tehdejší svět propojila způsobem, který dnes považujeme za samozřejmý.
Když se řekne Čína 7. století, představíte si císařství s draky a tradiční kaligrafií. Já jsem ale narazil na nález, který vás přesvědčí, že globální vlivy zasahovaly do domácností i v tehdejší „zastrčené“ provincii. Tento objev mění pohled na to, jak moc byla Čína už v roce 698 propojená se Středomořím a Střední Asií.
Jak se evropské motivy dostaly do hrobu k čínské šlechtičně?
Zapomeňte na Chang’an jako na izolované centrum. Hlavní město Tangské dynastie, jedno z nejlidnatějších na světě, bylo tavicím kotlem kultur. Bohužel, archeologické nálezy často ukazovaly jen na císařskou nádheru, což nám zkreslovalo celkový obraz.
V posledních měsících ale archeologové v provincii Šen-si, nedaleko dnešního Si-anu, objevili hrobku. Patřila Ma Sanniang, manželce vojenského důstojníka. Nejednalo se o žádnou císařovnu; spíše o nižší elitu s vazbami na byrokracii. Byla pohřbena v roce 698 n. l. – v době vlády slavné císařovny Wu Zetian.
To, co tam našli, bylo naprosto nečekané.
Jistý motiv, který v Číně neměl co dělat
Mezi 19 předměty, které byly z hrobky M228 vyzdviženy (keramika, bronz, železo), si největší pozornost získaly stříbrné a zlaté předměty. Šlo většinou o doplňky do vlasů a malé nádoby pro osobní potřeby a pohostinnost.
Konkrétně stříbrný džbán a pohár na stopce měly jeden zvláštní dekor:
- Mají na sobě reliéf vinné révy.
- Tento motiv pochází z řecko-římské a středoasijské tradice.
- V tradičním čínském designu té doby se téměř nevyskytuje.
Je to, jako byste dnes v typické české chalupě našli sadu keramiky s autentickými aztéckými vzory! Tento objev silně naznačuje, že vkus elit se neomezoval na domácí výrobu. Byly ovlivněny „Západními oblastmi“ a Hedvábnou stezkou.
Triky, jak si elita kupovala status ve 14. století (nebo už v 7.)
Vždy jsem si myslel, že globální móda je výsadou 20. století. Ale nález Ma Sanniang ukazuje, že snaha získat status pomocí něčeho exotického a „in“ fungovala už tehdy. Tyto předměty plnily stejnou funkci, jakou dnes plní luxusní italské kabelky pro Češky.
Nebyla to císařská regálie ani dary z mezinárodní diplomacie. Byly to osobní věci, které signalizovaly propracovanost, kulturní dosah a napojení rodiny na širší elitu. Je možné, že je vyrobili místní řemeslníci, kteří se naučili techniku od cizích mistrů, nebo je vytvořili podle dovezených vzorů.
Archeologové věří, že tento nález poskytuje nový materiální důkaz pro studium kulturních a obchodních interakcí, které přesahovaly oficiální paláce. Znamená to, že cizí styly se staly součástí domácí kultury.
Co to znamená v praxi – a proč by to zajímalo Čechy?
Mnozí přehlížejí, že globalizace nezačala s internetem. Začala s Hedvábnou stezkou. Vidím tady paralelu s tím, jak dnes funguje naše nakupování. Když jedeme na víkend do Vídně nebo Paříže, chceme si koupit něco, co signalizuje náš „rozhled“ a „sofistikovanost“.
Představte si to takto:
- Stará představa: Elita Tang nosí jen hedvábí s dračím motivem.
- Nová realita: Elita Tang si kupuje stříbro s řeckým vinným keřem, protože je to „šik“ a ukazuje to, že jejich rodina má dobré styky se světem.
V mé praxi je fascinující sledovat, jak se i v tehdy obřím impériu šířila móda. Motiv révy byl v té době trend, a pokud jste byli dostatečně zámožní a na společenském žebříčku, museli jste ho mít, i když se k vám dostal přes Střední Asii. Je to důkaz neuvěřitelné kulturní plynulosti a adaptability čínského řemesla.
Díky tomuto nálezu vidíme do Chang’anu nejen z pohledu císaře, ale i z pohledu obyčejné (i když bohaté) ženy, která chtěla držet krok s mezinárodními trendy. To je ten skutečný příběh Hedvábné stezky.
Co si z toho odnést?
Příběh Ma Sanniang nám připomíná, že svět byl i v 7. století mnohem menší, než si oficiální historie myslela. Kulturní výměna nečekala na rozhodnutí císařské byrokracie. Šířila se prostřednictvím zboží, které si lidé vybrali pro svůj osobní život.
Je úžasné vidět, že i tam, kde bychom čekali rigidní tradici, pronikala západní estetika do nejosobnější sféry – do šperků a nádob. A vy? Kdy jste si naposledy koupili něco, co pochází z úplně jiné kultury, jen proto, že to vypadá dobře a je to momentálně trendy?