Představte si místo, kde se podzemní procesy hroutí pod nohama a kde se ukrývají tajemství stará jako sám čas. Bajkal – nejhlubší, nejstarší a nejvíce mystické sladkovodní jezero na světě. Vždy jsme věděli, že se pod ním dějí věci; je to trhlina, kde se kontinent pomalu rozděluje. Většina lidí si myslí, že ta pravá geologická aktivita se odehrává hluboko v temnotě. Jde o velký omyl, který teď vědci museli korigovat.
Nedávný průzkum provedený s pomocí robotických ponorek totiž odkryl něco, co mění pohled na život v českém podzemí – i když je vzdálené tisíce kilometrů – geologické jevy na těchto místech často poukazují na podobné procesy i ve vašem okolí. Zjistili, že aktivní sopky bahenní tečou mnohem blíže k hladině, než by kdokoli čekal. Musíte vědět, jak to ovlivňuje celý tektonický region.
Proč musíme přehodnotit geologii Bajkalu?
Bajkal, ležící v jihovýchodní Sibiři, je trhlinové jezero na aktivním kontinentálním rozhraní. Dosud jsme znali pouze rozsáhlé poruchy a úniky metanu v hlubších částech. Vědci obvykle přehlíželi mělčí oblasti u pobřeží, protože předpokládali, že tam se neděje nic dramatického. Věřte mi, ve vědecké komunitě to bylo tichou, ale pevnou zásadou.
Týmy jak ze Sibiřské pobočky Ruské akademie věd, tak z Limnologického institutu, však použily dálkově řízené podvodní vozítko (ROV). Tyto stroje jsou jakési „mini-ponorky“, které se dostanou, kam se člověk nedostane.
A co přesně robot objevil?
- Nové bahenní vulkány.
- Nacházejí se v hloubkách pouhých 120 až 165 metrů.
- Jsou soustředěny v oblasti zvané Malaya Kosa a Goryachinskaya Bay.
- Tyto oblasti se nachází v blízkosti aktivního Severbajkalského zlomu.
Když jsem viděl první fotografie, které geologové zveřejnili, vypadalo to spíš jako kráter z jiného světa než dno jezera. Tyto útvary zahrnují kuželovité pahorky, kráterové deprese a porézní jíl, z něhož uniká plyn a bahno. Představte si to jako „bublající“ místa na jinak klidném dně.
Zjištění, které popírá všechna pravidla
„Je překvapivé najít bahenní sopky ve 130 metrech,“ uvedla Dr. Oksana Lunina, geoložka z Institutu zemské kůry. Většina bahenních sopek je spojena s vysokotlakým prostředím hluboko pod mořem nebo jezerem.
Zde, na Bajkalu, se děje něco jiného. Předpokládá se, že malé podzemní posuny podél Severbajkalského zlomu umožňují, aby se tekutiny nabité plynem a bahnité usazeniny dostaly na povrch. Je to jako permanentně natržená hadice, ze které pomalu uniká tlak. To je zásadní rozdíl oproti hlubokým geologickým jevům.
Extrémní život v „horké zóně“
Geologie je fascinující, ale největší překvapení se skrývá v biologii. I v těchto strukturálně nestabilních oblastech se daří životu:
- Kolem sopečných kráterů se hemží bezobratlí – amfipodi, měkkýši a ploštěnci.
- V depresích se schovávají rypoušní ryby.
- Na úlomcích bahenních struktur rostou sladkovodní houby, typické jen pro Bajkal.
Mám pocit, že příroda dokáže přežít naprosto vše, a tohle je toho důkazem. Předběžné analýzy také ukázaly přítomnost mikroorganismů zvaných extremofilové. To jsou drobní tvorové, kteří dokážou přežít v prostředí s minimem kyslíku a vysokým tlakem. Pro astrobiology, kteří se zajímají o život na měsících jako je Europa nebo Enceladus, je to modla. Bajkal je v tomto ohledu naše místní laboratoř pro studium mimozemského života.
Nejen zajímavost, ale i varování pro region
Proč by vás to jako čtenáře mělo zajímat? Protože tyto bahenní sopky mají přímou souvislost se seizmickou aktivitou v celém regionu. Geologové tvrdí:
„Bahenní sopky značí zlomy, které jsou rovnoběžné se Severbajkalským zlomem. To ukazuje, že je zlom aktivní. Je živý.“
Stálý únik bahna a plynu indikuje, že se podzemní materiál neustále pohybuje. Je to sice mechanismus snižující tlak, ale zároveň dokazuje, že tektonický systém je stále v pohybu a přizpůsobuje se rozšiřování zemské kůry v trhlinové zóně Bajkal. Zatím sice nepadlo žádné přímé varování před velkým zemětřesením, ale vědci zdůrazňují potřebu nepřetržitého monitorování.
Tyto nové povrchové struktury fungují jako „indikátory stresu“ pod povrchem. Když se nové prvky objeví, znamená to, že se systém mění. Čeští geologové by vám potvrdili, že každá aktivní oblast vyžaduje pečlivé sledování, zvláště pokud bydlíte poblíž nějaké geologické vrásy. To, co vidíme na Bajkalu, jen potvrzuje, jak dynamická a nepředvídatelná může být zemská kůra.
Zamyšlení: Co je třeba sledovat ještě dnes?
Věda postupuje rychle, protože moderní robotické nástroje nám dávají neuvěřitelnou viditelnost tam, kde jsme dříve jen hádali. Mým poznatkem z celé této situace je, že bychom nikdy neměli dělat předčasné závěry o tom, co je „hluboké“ nebo „mělké“. Příroda nás vždy překvapí v místech, kde to čekáme nejméně.
A teď otázka pro vás: ovlivní podle vás podobné „tiché“ objevy i to, jak se budou stavět seismické modely zde v Evropě?