Posaďte se, protože tato informace vám změní pohled na mořské plody. Možná si myslíte, že humr, kterého házíte do vroucí vody, je jen mořský hmyz, který necítí nic víc než odraz. Věda ale mluví jinak.
Nová studie publikovaná v Biology ukázala, že desetinozí korýši – a to mluvíme o krabech, humrech a krevetách – mají neurologické mechanismy, které jim umožňují zažívat bolest srovnatelnou s tou, jakou cítí mnohá jiná zvířata. Je to zjištění, které volá po okamžité globální změně a má velký dopad i na české restaurace, které si zakládají na čerstvých mořských plodech.
Jak vědci odhalili, že krabi skutečně cítí bolest?
Dlouho se věřilo, že korýši jsou neurologicky příliš primitivní, aby bolest skutečně vnímali, místo toho jen reagují reflexivně. Výzkumný tým z Univerzity v Göteborgu provedl fascinující experiment.
Zaměřili se na kraby říční (Carcinus maenas) a monitorovali jejich mozkovou aktivitu pomocí povrchových elektrod. Nepoučili se jen pozorováním chování, ale doslova zaznamenávali, co se děje v jejich mozku.
Když vědci aplikovali mechanický tlak nebo mírnou kyselinu (kyselinu octovou) na měkké tkáně krabů, zaznamenali:
- Rychlé, intenzivní nárůsty nervových signálů po tlaku.
- Pomalejší, ale trvalou aktivaci po chemickém podráždění.
„Viděli jsme, že krab má ve svých měkkých tkáních nějaké receptory bolesti,“ uvedl vedoucí autor Eleftherios Kasiouras. Zaznamenané signály nebyly náhodné reflexy. Naznačují přítomnost nociceptorů – specializovaných neuronů detekujících škodlivé podněty – a hlavního mechanismu, který tyto signály dokáže zpracovat.
To efektivně potvrzuje: Nejsou to roboti. Cítí.
Problém na talíři: Proč rutinní vaření „zaživa“ odporuje etice
Mé zjištění je, že většina lidí v České republice, stejně jako jinde, netuší, jak intenzivní utrpení korýši prožívají při nejběžnější metodě přípravy: vhození do vroucí vody.
Pokud testy na krabech ukazují tak silnou mozkovou odezvu na stres, můžeme bezpečně předpokládat, že i humři, raci a krevety, které sdílejí podobnou neurobiologii, cítí to samé. Při vhazování humra do vroucí vody ho vystavujeme pomalému a neuvěřitelně stresujícímu utrpení.
Není to jen etický problém. Je to právní problém.
Vezměte si Velkou Británii. V roce 2022 přijala zákon o dobrých životních podmínkách zvířat (Animal Welfare (Sentience) Act), který formálně uznal korýše a hlavonožce za cítící bytosti. I když tento zákon ještě nezakázal vaření bez omráčení, je to zásadní krok. Nicméně, zatímco se zákonodárci v pražském parlamentu věnují jiným věcem, švýcarské zákony jsou mnohem dál.
Praktický návod: Jak jiné země humánně zabíjí (než se změní zákony u nás)
Je zřejmé, že zákaz vaření zaživa je na spadnutí. Například Švýcarsko již od roku 2018 vyžaduje, aby byli humři před vařením omráčeni, ať už elektricky, nebo mechanicky.
Pokud se snažíme snížit utrpení, existují dvě ověřené metody, které by měly být standardem, dokud se nezmění pravidla v EU:
- Elektrické omráčení: Komerční zařízení, jako je CrustaStun, dokážou korýše omráčit během okamžiku a učinit je okamžitě v bezvědomí.
- Ledová tříšť se solí: Agentury pro bezpečnost potravin na Novém Zélandu a v Austrálii doporučují umístit korýše do solné ledové tříště. To je uvede do stavu snížené nervové aktivity (jakési „narkózy“) při teplotě kolem 0°C, což minimalizuje vědomé utrpení.
Většina českých restaurací, pokud nedováží z farem s humánní certifikací, tyto metody bohužel nepoužívá kvůli údajné „nákladnosti“ nebo prosté nevědomosti.
Co můžete udělat, když si dáváte humra nebo kraba
V mojí praxi vidím, že spotřebitelský tlak je nejrychlejší cestou ke změně. Přestože v České republice nemáme zákon, který by to vyžadoval, můžete jako zákazníci ovlivnit dodavatelské řetězce.
TIP: Když si objednáváte čerstvé mořské plody (např. humra v luxusní restauraci na Starém Městě), zeptejte se obsluhy, jakým způsobem byl korýš usmrcen. Pokud vám nedokážou zaručit omráčení nebo humanizované usmrcení, zvažte, zda si to objednáte.
Dr. Lynne Sneddon, výzkumnice z Göteborgu, to shrnula přesně: „Potřebujeme najít méně bolestivé způsoby usmrcování korýšů, pokud je chceme i nadále jíst. Protože nyní máme vědecké důkazy, že bolest jak pociťují, tak na ni reagují.“
Věda je jasná. Etika a zákony teprve dohánějí realitu. Jsem zvědav, za jak dlouho uvidíme podobné zákony v Praze.
A co si myslíte vy? Změníte svůj přístup k objednávání mořských plodů po přečtení této studie?