Představte si, že se procházíte po pláži, a místo mušlí a oblázků narazíte na kus kosti dlouhý přes dva metry. Přesně tohle se stalo jedenáctileté Ruby Reynoldsové. Její objev však nebyla jen tak ledajaká kost. Vědci zjistili, že jde o čelist největšího mořského plaza, jaký byl kdy identifikován.
Tento nález v anglickém Somersetu přepsal dějiny paleontologie. Mnozí z nás sní o tom, že na dovolené u moře objevíme něco zvláštního, ale Ruby šla dál. Ukázala, že i v moderní době se zásadní vědecké objevy často skrývají přímo pod nohama. A ano, tenhle pravěký predátor byl stejně obrovský jako dnešní modrá velryba.
Jak se jedenáctiletá dívka dostala ke gigantovi Ichthyotitanovi?
Příběh se odehrál v roce 2020 v Blue Anchor, na jihozápadním pobřeží Anglie. Ruby se se svým otcem zabývala běžným „lovem fosilií“ – koníčkem, který je v Británii stejně populární jako u nás houbaření.
Všimla si podivného, masivního kusu kosti trčícího z Westbury Mudstone Formation. Podle mé praxe, tyto sedimentární skály z konce triasu (před asi 202 miliony let) skrývají neuvěřitelné poklady, ale tohle bylo něco nového.
Nález se ukázal být klíčovým dílem skládačky. Zapojili se výzkumníci z Bristolské a Manchesterské univerzity a potvrdili, že Rubyina dvometrová kost (konkrétně se jedná o nadkloubní část dolní čelisti) odpovídá fragmentu, který byl nalezen už v roce 2016 o deset kilometrů dál.
Parametry obludy: Větší než autobus, rychle rostl a plaval v triasu
Spojením a detailní analýzou obou fosilií vědci definitivně popsali nový rod a druh: Ichthyotitan severnensis. A tady přichází to nejdůležitější číslo.
Na základě srovnání s anatomickými prvky jiných známých ichtyosaurů (jako byl Shonisaurus sikanniensis) odhadli jeho celkovou délku na 20 až 25 metrů.
- Délka: Až 25 metrů. Pro srovnání, to je délka velkého českého autobusu nebo srovnatelné s největší modrou velrybou.
- Doba: Konec triasu, těsně před masovým vymíráním, které Zemi zasáhlo před 202 miliony let.
- Zvláštní rysy: Jedinečná 90stupňová křivka v zadní části čelisti a specifické vnitřní kostní textury, které ho odlišují od všech dosud známých ichtyosaurů.
Tenhle gigantický dravý plaz byl nejspíš jedním z posledních svého druhu v obřích rozměrech před katastrofou. Po hromadném vymírání sice ichtyosauři přežili, ale už nikdy nedosáhli srovnatelné velikosti.
Co odhaluje kost o jeho rychlosti a síle?
Vědci nepoužili jen vnější rozměry. Provedli mikroskopickou analýzu kostní struktury. A to je pro mě vždy ten nejzajímavější detail!
Tenké řezy kosti odhalily hustou vaskularizaci a nepřetržité ukládání nové kosti – minimum známek zpomalení růstu. Co to znamená?
Znamená to, že Ichthyotitan rostl velmi rychle a pravděpodobně zemřel, když byl ještě ve fázi aktivního růstu. Jde o důkaz, že za optimálních podmínek mohli tito mořští plazi dosáhnout extrémních rozměrů, podobně jako to známe u dnešních kytovců.
Tip pro fanoušky historie: Mnoho lidí v České republice cestuje k moři do Chorvatska. I když tam neobjevíte kostru ichtyosaura, nezapomeňte, že i tamní jadranské pobřeží je plné geologické historie! Vždy s sebou noste malé kladívko a lupu. Třeba narazíte na zkameněliny trilobitů nebo amonitů, které jsou stejně fascinující.
Proč je tento objev zásadní pro poznání evoluce
Sice nemáme celou kostru, a odhady velikosti jsou vždy mírně nadsazené, ale morfologická shoda obou objevů je natolik přesvědčivá, že potvrzuje existenci tohoto unikátního druhu.
Tento objev nám dává neuvěřitelný vhled do toho, jak vypadala fauna těsně před jednou z nejničivějších událostí v dějinách planety. Po Ichthyotitanovi přišla éra pliosaurů a mosasaurů, kteří vyplnili uvolněné ekologické niky, ale už se vyvíjeli jinou cestou.
Příběh Ruby Reynolds je inspirací. Nikdy nevíte, jaký objev se skrývá v obyčejné procházce. Někdy stačí jen pozornost malého dítěte, aby přepsala miliony let historie.
A co vy? Jaký nejzajímavější „poklad“ jste kdy našli na pláži nebo v přírodě? Podělte se o něj v komentářích!