Máte pocit beznaděje, když slyšíte zprávy o rekordním tání ledovců? Nejste sami. Klimatická krize vypadá jako nezastavitelný stroj, ale v srdci Pamíru, v Tádžikistánu, se děje něco naprosto nečekaného. Jeden ledovec totiž roste, místo aby tajil. Vědci z Japonska teď vrtají jeho prastaré ledové jádro, aby odhalili mechanismus, který by mohl doslova zachránit naše hory i oceány.
Proč je to důležité právě pro vás? Nejde jen o vzdálený Himálaj. Tání ledovců ovlivňuje počasí i v České republice – extrémní výkyvy a sucha, která vidíme každé léto, jsou s globálními proudy přímo propojeny. Tato anomálie by mohla být klíčem k lepší budoucnosti.
Proč Tádžikistán vzdoruje globálnímu trendu (Anomálie Pámír-Karákoram)
Po celá desetiletí se ledovce po celém světě zmenšují rychlostí světla. Ale to neplatí v části Pamíru, ve východním Tádžikistánu. Zdejší ledovec Kon Chukurbashi nejenže netaje, ale v některých oblastech dokonce mírně narostl. Vědci tomu říkají „Anomálie Pámír-Karákoram”.
Tým z japonské Univerzity Hokkaidó, vedený profesorem Joshinori Iizukou, se rozhodl přijít záhadě na kloub. V rekordní nadmořské výšce téměř 5 800 metrů vyvrtali ledové jádro. Hledají odpověď: Proč se led chová jinak než na jiných místech planety?
Co nám řekne ledové jádro staré tisíce let?
Ledová jádra fungují jako časová schránka. Při vrtání vytahujeme válce prastarého ledu, kde každá vrstva, každý sníh či prach, vypráví příběh atmosféry v době, kdy se tvořila. Je to jako čtení historického deníku Země.
V praxi se zaměřujeme na detaily, jako jsou:
- Analýza starověkých chemikálií, které ukazují, jak se měnily srážky.
- Hustota sněhu – klíč k tomu, jak ledovec ukládá hmotu místo jejího ztrácení.
- Stopy sopečného materiálu, které mapují historické posuny klimatu.
Když se dívám na grafy globálního tání, tahle data z Tádžikistánu mi dávají naději. Vědci v časopise Nature Communications uvedli, že pokud pochopíme mechanismus tohoto růstu, můžeme ho teoreticky použít jako strategii k zachování ledovců jinde.
Nová technologie, která vidí skrz led: Co se skrývá v mořském ledu
Zatímco se vrtá do hor, jiný tým na Hokkaidó používá nový, neuvěřitelně sofistikovaný nástroj ke studiu mořského ledu – hyperspektrální zobrazování (HSI).
Mořský led je složitější, než se zdá. Není to jen voda a sůl, ale plovoucí laboratoř plná mikroskopických ekosystémů a minerálů. Speciálně hledají sádrovec (gypsum). Proč zrovna sádrovec?
Tento nenápadný minerál hraje klíčovou roli v cyklu uhlíku v oceánu. Většina lidí si myslí, že uhlík se ukládá přes stromy, ale oceán je největší pohlcovač CO2.
Zde je ten nečekaný užitek:
Hyperspektrální zobrazování nám umožňuje vidět a kvantifikovat, jak sádrovec pomáhá uhlíku klesat do hlubších vrstev oceánu. Je to jako mít speciální brýle, které odhalí skrytou „čistírnu“ pod ledem.
Podle Dr. Emilia Cimoliho, který výzkum vede, by tato technologie mohla zcela změnit náš pohled na Arktidu a její roli v regulaci globální teploty.
Praktická hodnota: Jak tyto mikroskopické detaily ovlivňují naše životy
Možná si říkáte, co vás jako čtenáře z Prahy nebo Brna na sádrovci v mořském ledu a tajícím ledovci v Tádžikistánu zajímá. Odpověď je jednoduchá: Všechno se to propojuje, podobně jako tok peněz u nás v Evropě.
Ztráta ledovců mění proudění vzduchu a vody. Tání v Grónsku zpomaluje oceánské proudy, což může vést k chladnějším zimám v Evropě a zároveň k intenzivním vlnám veder v létě. Největší zbraní proti klimatickým změnám je proto pochopení, ne jen panika.
Jakmile se Iizukově týmu podaří replikovat v laboratoři mechanismus, který za růstem ledovce Kon Chukurbashi stojí, budeme mít v ruce návod. Návod, který by mohl pomoci stabilizovat jiné zranitelné ledové masy, které zásobují celou Asii pitnou vodou (a tím i světové komoditní trhy).
Závěr
Vědecká práce, jako je vrtání ledových jader v Tádžikistánu nebo skenování mořského ledu v Japonsku, nám dává víc než jen stará data. Dává nám strategii, jak bránit Zemi. Ukazuje se, že řešení nemusí být v obřích globálních projektech, ale v pochopení drobných, paradoxních procesů, jako je ten v Pamíru.
A teď by mě zajímalo: Setkali jste se ve svém okolí s nějakým nečekaným projevem klimatických změn? A co si myslíte, že je nejúčinnější způsob, jak bojovat proti tání – lokální úsilí, nebo mezinárodní dohody?