Nájemní bydlení má svá pravidla. Většina lidí je zná jen matně, dokud nepřijde první oprava, první účet a první otázka na to, kdo to vlastně zaplatí. Od ledna se tahle hranice posouvá, a pro nájemníky ne zrovna směrem, který by si přáli.
Nájemní bydlení je oblast, která se dotýká mnoha lidí, avšak málokdo se s jejími pravidly seznámí, dokud nenastanou první problémy s opravami. Od ledna 2026 dojde k zásadním změnám, které se dotknou nájemníků, a to v oblasti úhrady drobných oprav a údržby. Vláda se rozhodla upravit pravidla, což povede k vyšším nákladům pro ty, kteří bydlí v pronájmu.
Co se mění pro nájemníky
Od 1. ledna 2026 se zvyšují limity pro drobné opravy a běžnou údržbu, což znamená, že nájemníci budou muset za tyto výdaje připlatit. Nový limit na jednu opravu se zvyšuje z 1 000 korun na 1 500 korun, a celkový roční strop se zvedá z 100 korun na 150 korun za metr čtvereční podlahové plochy. To znamená, že nájemníci budou platit více za opravy, které jsou běžně považovány za drobné, zatímco majitelé bytů se od těchto nákladů odkloní.
Podle nařízení vlády č. 308/2015 Sb. se nájemníci podílejí na nákladech za opravy, které se opotřebovávají běžným používáním, jako jsou:
- výměna žárovek, zásuvek a vypínačů
- opravy vodovodních baterií, sprch a splachovačů
- údržba dveří, oken a klik
- opravy sporáků, digestoří a bytových kotlů
- drobné zásahy do podlah a lišt
Naopak větší opravy, jako je výměna radiátorů nebo rozvodů, hradí majitelé. Změna se netýká rozsahu oprav, ale výše nákladů, což pro nájemníky znamená vyšší finanční zátěž.
Důvody pro zvýšení limitů
Ministerstvo pro místní rozvoj vysvětluje, že stávající limity již neodpovídaly realitě, a proto bylo nezbytné je upravit. Původní limit 1 000 korun často nestačil ani na základní opravy, což vedlo k potřebě jeho navýšení. Cílem je přizpůsobit pravidla aktuálním ekonomickým podmínkám, avšak automatická valorizace podle inflace nebyla do finálního znění nařízení zahrnuta.
V praxi to znamená, že nájemníci menšího bytu o velikosti 40 m² nyní zaplatí ročně až 6 000 korun, zatímco u bytu o velikosti 50 m² to může být až 7 500 korun a u 70 m² dokonce 10 500 korun. I když se to na první pohled nemusí zdát jako dramatická změna, součet drobných oprav během roku může překvapit.
Jak se vyhnout zbytečným výdajům
Aby se nájemníci vyhnuli zbytečným nákladům, doporučuje se uchovávat účtenky a pečlivě sledovat všechny drobné opravy. Roční limit se totiž stanovuje na základě součtu dokladů, a jakmile je překročen, další opravy hradí majitel. Je také důležité hlásit závady včas, protože odkládání oprav může vést k větším nákladům.
V mnoha případech mají pronajímatelé osvědčené řemeslníky, kteří práci vykonají rychle a levněji. Z pohledu státu je zvýšení limitů logickým krokem, který má reflektovat inflaci. Pro nájemníky však představuje další zátěž, která zvyšuje už tak napjaté rozpočty. Férová komunikace s majitelem je klíčová pro udržení dobrých vztahů a efektivní řešení problémů s bydlením.
Celkově lze říci, že i když se nájemníci musí připravit na vyšší výdaje za opravy, klíčové je, aby se o byt starali společně s majiteli, což může přispět k delší životnosti jejich bydlení.