Smlouvu dosud ratifikovalo 37 zemí, podepsalo ji 45 států včetně ČR, která ji ale neratifikovala. Lotyšsko je první zemí, která od ní odstoupila.

Lotyšský parlament se ve čtvrtek večer rozhodl odstoupit od Istanbulské úmluvy, což vyvolalo širokou debatu a protesty. Tato mezinárodní smlouva, zaměřená na prevenci násilí na ženách a domácího násilí, byla ratifikována Lotyšskem teprve v loňském roce. Nyní se Lotyšsko stalo první členskou zemí Evropské unie, která od této úmluvy odstoupila.

Odstoupení bylo schváleno poměrem 56 hlasů ze 100. V průběhu celodenní debaty se k tématu vyjadřovali jak příznivci, tak odpůrci úmluvy. Mnozí z protestujících, včetně operní zpěvačky Brigity Čirkše-Reisoneové, vyjádřili obavy o ochranu práv žen. „Jsem žena, která zažila fyzické a emocionální násilí a chci chránit svá práva,“ uvedla během protestu, který se uskutečnil v Rize, kde se sešlo přibližně pět tisíc lidí.

Politické pozadí rozhodnutí

Opozice, která návrh na odstoupení od úmluvy předložila, tvrdí, že tímto krokem získává politické body před nadcházejícími volbami. Politolog Romans Gagunovs z Riga Stradinš University poukazuje na to, že populistická strana Lotyšsko na prvním místě, vedená Ainārsem Šlesersem, se snaží tímto způsobem aktivně zapojit do předvolební kampaně.

Opoziční poslanec Edmunds Jurēvics z frakce Nová jednota (JV) vyzval své kolegy, aby se zamysleli nad důsledky tohoto rozhodnutí. „Většina lotyšské společnosti jasně prohlásila, že Lotyšsko musí v této úmluvě zůstat, což nás přibližuje Evropě,“ dodal a připomněl, že petici proti odstoupení podepsalo 20 tisíc lidí.

Debata o Istanbulské úmluvě se však neomezila pouze na politické argumenty. Mnozí kritici úmluvy se obávají, že otázka genderu, kterou úmluva řeší, může vést k nebezpečným ideologickým dopadům. Například někteří politici v Lotyšsku tvrdí, že úmluva podporuje sexuální experimentování a může ohrozit děti.

Proti odstoupení se vymezili také velvyslanci několika evropských zemí, kteří upozornili, že úmluva nestanovuje nové normy týkající se sexuální orientace. Podle jejich názoru je důležité zachovat ochranné mechanismy pro oběti násilí.

Po schválení zákona o odstoupení nyní bude mít rozhodnutí v rukou lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs. Ten má podle ústavy možnost pozastavit platnost zákona na dva měsíce, pokud o to požádá alespoň třetina poslanců. Během této doby může být otázka předložena veřejnosti k rozhodnutí v referendu, pokud o to požádá alespoň desetina voličů.

Tento krok Lotyšska vyvolává otázky o budoucnosti Istanbulské úmluvy v rámci Evropské unie a o tom, jak se podobná rozhodnutí mohou odrazit na ochraně práv žen v regionu.