Ostatní hlavní politické strany už dopředu vyloučily jakoukoli spolupráci s protiislámským politikem.
Předčasné parlamentní volby v Nizozemsku podle předběžných odhadů vyhrála středově-liberální strana D66. Tuto informaci přinesla média včetně agentury Reuters. Na druhém místě se umístila protiimigrační Strana pro svobodu (PVV) vedená Geertem Wildersem, která byla považována za favorita voleb podle předvolebních průzkumů.
Všechny hlavní politické strany již předem vyloučily možnost spolupráce s tímto protiislámským politikem. Podle aktualizovaných odhadů, které zveřejnila veřejnoprávní televize NOS, by D66 měla získat 27 křesel v 150členné dolní komoře, což představuje ztrojnásobení jejího dosavadního počtu poslanců. Naopak PVV pravděpodobně ztratí 12 mandátů a obsadí 25 křesel. Wilders na sociální síti X přiznal, že jeho strana doufala v jiný výsledek, ale teď je odhodlanější než kdy dřív.
Po uzavření volebních místností v 21:00 média upozorňovala, že počáteční odhady nemusí být zcela přesné a že konečný počet mandátů se může ještě změnit. Nicméně pozdější upřesněný odhad zveřejněný ve 21:30 potvrdil dobré šance D66.
Politické rozložení a očekávání
Třetí nejsilnější stranou by měla být Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) s 23 mandáty, následovaná levicovou koalicí Zelených a Strany práce s 20 mandáty. Křesťanští demokraté (CDA) si vylepší své postavení o 14 křesel, což jim přinese celkem 19 mandátů. Na druhé straně koalice Zelených a Strany práce se pravděpodobně ocitne se ztrátou pěti mandátů, přičemž její lídr Frans Timmermans již oznámil svou rezignaci.
Názor odborníka Předběžné vedení D66 neznamená automaticky vládnutelnost. Nizozemská scéna je dlouhodobě fragmentovaná a „sanitární kordon“ vůči PVV omezuje vyjednávací prostor. Realistický scénář je široká středová koalice, kde se budou křížit priority (migrace, náklady na život, energetika). Po zkušenosti s vleklým povolebním vyjednáváním v minulém období je třeba počítat s měsíci detailních dohod; klíčové bude, zda D66 dokáže prodat vítězství jako mandát pro program, a zároveň si udržet kompromisní potenciál s VVD a křesťanskými demokraty.
Podle aktualizovaných odhadů se do dolní komory parlamentu dostane také přibližně deset menších stran. Očekávání odborníků naznačují, že i kdyby PVV volby vyhrála, Wilders by se pravděpodobně nestal novým premiérem. Hlavní politické strany jej považují za nespolehlivého a jeho názory za nepřijatelné. Tento postoj souvisí s tím, že Wilders v červnu stáhl podporu čtyřkoaliční vládě v důsledku sporu o zpřísnění azylové politiky, což vedlo k vyhlášení předčasných voleb.
Pozorovatelé očekávají, že novou vládu by mohla vytvořit širší středová koalice, avšak varují, že tento proces může trvat měsíce. Po volbách v listopadu 2023 se také vláda formovala několik měsíců. Nakonec v červnu 2024 dospěly PVV, VVD expremiéra Marka Rutteho, středopravicová Nová společenská smlouva (NSC) a pravicově populistické agrární hnutí BBB k dohodě na novém kabinetu, jehož vedení převzal bývalý šéf tajné služby Dick Schoof.