Představte si, že výbuch sopky vyšle materiál do vesmíru tak vysoko, že změní celé vrstvy atmosféry. Na první pohled byste čekali spíše oteplení, ale opak je pravdou. V lednu 2022 se sopka Hunga Tonga–Hunga Haʻapai probudila k životu a její erupce byla tak mohutná, že poslala obrovské množství vodní páry do stratosféry, což vedlo k paradoxnímu ochlazení právě této klíčové vrstvy. A co je nejvíce znepokojující, tato změna má dlouhodobé následky.
Obří vodní nálož ve stratosféře
Při erupci sopky Hunga Tonga–Hunga Haʻapai bylo do stratosféry vyneseno ohromující množství 146 teragramů vodní páry. To je asi desetina veškeré vody, která se v této vrstvě atmosféry běžně nachází. Pro srovnání, mohutná erupce sopky Pinatubo v roce 1991, která ovlivnila klima na celém světě, dodala do stratosféry jen čtvrtinu tohoto množství.
Proč je to tak neobvyklé?
Tradičně velké sopečné erupce uvolňují do atmosféry oxid siřičitý. Ten se pak přeměňuje na drobné částečky síranů, které odrážejí sluneční záření zpět do vesmíru a tím stratosféru zahřívají. Hunga ale fungovala naopak.
- Obrovské množství vodní páry z erupce fungovalo jako jakýsi „radiátor“, který teplo vyzařoval do vesmíru.
- Výsledkem bylo ochlazení stratosféry o 0,5 až 1 stupeň Celsia na rozsáhlých plochách.
Nejvyšší oblak vůbec
Oblak vulkanického popela a plynů dosáhl výšky neuvěřitelných 55 kilometrů. To je výška, kde už se pálí meteority a většina letadel létat nemůže. Národní geografické společnosti potvrdily, že šlo o nejvyšší sopečný oblak v historii.
Jak k takové síle došlo?
Sopka totiž ležela jen asi 150 metrů pod hladinou oceánu. Tato hloubka byla ideální: dostatečně hluboko na to, aby se podmořské magmatické teplo mohutně ohřálo, ale zároveň ne tak hluboko, aby tlak vody utlumil celou explozi.
Ochlazení stratosféry, minimum dopadů na povrchu
Navzdory dramatickým změnám ve vyšších vrstvách atmosféry, teploty na povrchu země se téměř nezměnily. Ochlazení dosáhlo jen zanedbatelných 0,05 °C, což je mnohem méně než u erupce Pinatubo. Vědci tak nyní s jistotou vědí, že tato erupce nepřispěla k rekordnímu oteplování, kterého jsme byli svědky v posledních letech.
Vlna tsunami zasáhla celý svět
Kromě atmosférických jevů způsobila erupce i mohutnou vlnu tsunami. Ta se šířila přes všechny oceány a způsobila nárůst hladiny moře až o 30 centimetrů i na pobřežích vzdálených tisíce kilometrů. Vlny u pobřeží Tongy dosahovaly výšky přes 15 metrů a způsobily obrovské škody.
Co zůstane v atmosféře?
Očekává se, že zvýšené množství vodní páry ve stratosféře přetrvá několik dalších let. To znamená, že památka na erupci Hunga bude v atmosféře déle než u většiny historických erupcí. V krátkodobém horizontu byly zaznamenány i změny v atmosféře ovlivňující ozonosféru, ale nešlo o přímé chemické ničení ozonu.
Tato událost nám ukazuje, jak mocné a nepředvídatelné mohou být přírodní katastrofy a jak důležité je sledovat dění v atmosféře. Co si myslíte, jaké další dopady může mít tato dlouhotrvající změna ve stratosféře?