Přejít stovku let v plné síle? Většina z nás sní o tom, že zpomalí biologické hodiny. Přestože se snažíme jíst zdravě a sportovat, někteří lidé se dožívají extrémního věku, aniž by dodržovali striktní pravidla. Co je jejich tajemství?
Italští vědci nedávno přišli s fascinujícím zjištěním: lidé, kteří se dožívají 100 let a starší, mají v sobě více DNA zděděné od pravěkých lovců-sběračů. Tato genetická stopa, která vznikla v Evropě v době ledové, by mohla ovlivňovat, jak naše tělo zvládá stres, infekce a stárnutí. Zjistil jsem, jak to ovlivňuje i nás tady v České republice.
Proč právě italská stoletá populace zajímá vědce?
Itálie je jako časová schránka. Díky tomu, že ležela na křižovatce migračních tras, má neobvykle pestrou genetickou mozaiku. K lednu 2025 zde žilo přes 23 000 lidí starších 100 let. A to je pro vědu unikátní laboratoř.
Tým profesorky Cristiny Giuliani z Bolognské univerzity analyzoval DNA více než 1 000 osob a zjistil, že stoleté osoby měly výrazně více genetických variant spojených s předky lovců-sběračů než jejich mladší protějšky. Konkrétně se zaměřili na genetický shluk zvaný Villabruna, starý zhruba 14 000 let.
Představte si to: část vašeho DNA si pamatuje, jak přežít tuhou zimu bez polární bundy a jak bojovat s infekcí před vynálezem antibiotik. A přesně to, jak se zdá, dodnes funguje.
Co dávné geny dělají s vaším imunitním systémem?
Když se podíváme na genomy nejdéle žijících osob, najdeme seskupení variant spojených s:
- Silnější imunitní reakcí.
- Lepší buněčnou opravou.
- Regulací stresu.
Tyto změny pravděpodobně pomohly tělům lidí z doby ledové přežít drsné podmínky – nedostatek potravy, kruté zimy. Vědci se nedomnívají, že by jeden „gen dlouhověkosti“ zajistil dlouhý život. Spíše jde o celé genetické vzorce, které se vyvinuly pod tlakem přežití.

Zjednodušeně řečeno, je to, jako by tělo stoletého člověka mělo v sobě zabudovaný lepší mechanismus pro hašení vnitřního požáru.
Inflamaging: Tiché stárnutí, o kterém byste měli vědět
Stárnutí je často doprovázeno nárůstem chronického zánětu, který vědci nazývají „inflamaging“. Tento pomalý, doutnající zánět spojujeme s vyšším rizikem srdečních chorob, cukrovky a neurodegenerace.
U italských stoletých osob s vyšším podílem lovců-sběračů se objevily genetické varianty, které jsou spojeny s lepší modulací imunity a metabolickou rovnováhou. A tady je ten klíčový závěr:
Tato dávná DNA může potenciálně zpomalovat „inflamaging“ a udržovat tělo v mladším stavu na buněčné úrovni.
Podle studie měli jedinci se silnějším genetickým profilem lovců-sběračů zhruba o 38 % vyšší šanci na dožití 100 let. Je sice pravda, že na dlouhověkost má vliv i prostředí, třeba znečištění, ale geny jsou očividně silným základem.

Ženy drží rekord a geny lovců-sběraček
Zajímavý detail: zkoumané ženy ve věku 100 a více let vykazovaly čistší spojení mezi dávným původem a dlouhým životem. Z italských statistik vyplývá, že více než 90 % lidí, kteří se dožili 105 let a více, tvořily ženy. Starší italská žena se má letos dožít 115 let, zatímco nejstarší muž má 111. Je to velký rozdíl!
Proč ženy? Mohly v prehistorických dobách čelit jiným tlakům na přežití, což vedlo k odlišným biologickým adaptacím. Tyto adaptace si dodnes nesou v mitochondriální DNA a ovlivňují, jak jejich tělo zvládá stárnutí a nemoci.
Praktický životní hack: Co z toho plyne pro vás?
Nemůžete si změnit DNA. Ale můžete ovlivnit to, jak se geny „chovají“.
Pokud je klíčem k dlouhověkosti schopnost těla efektivně regulovat záněty (jako to dělaly pravěké geny), pak je vaším nejdůležitějším úkolem aktivní boj proti chronickému zánětu. Tohle dělám já (a co doporučuji):
- Vsaďte na středomořskou dietu v českém podání: Nemusíte jíst jen mořské plody. Zaměřte se na lokální olivový olej, bobulové plody (borůvky, brusinky), které jsou silné v antioxidantech, a ořechy.
- Přerušovaný půst (Intermittent Fasting): Studie naznačují, že časově omezené stravování (např. 16/8) dává tělu čas na „uklizení“ a opravu buněk (Autofagie), čímž minimalizuje zánět.
- Regulujte stres: Chronický stres doslova zapíná zánětlivé procesy. Stačí 10 minut denně v klidu (žádné notifikace!) – v duchu se vrátit do klidu, který měli pravěcí lidé, když netrpěli FOMO.
Příběh o lovcích-sběračích je silnou připomínkou toho, jak hluboce je naše biologie spjata s minulostí. Pokud se dokážeme inspirovat tím, co zachovalo život v nejdrsnějších dobách, možná se i my posuneme k delšímu a zdravějšímu věku. Paleogenomika nám tak ukazuje nejen, kým jsme byli, ale jak můžeme plnohodnotně žít i dnes.
A co si myslíte vy? Ovlivňuje vás spíše vaše genetika, nebo životní styl? Napište mi do komentáře.

