Představte si, že se díváte na Mars a uvidíte tam něco, co vypadá jako obrovský, neforemný motýl. Většina kráterů na Rudé planetě je dokonale kulatých, ale ne tento. Evropská kosmická sonda Mars Express nedávno zachytila úžasné záběry kráteru ve oblasti Idaeus Fossae, který připomíná spíše umělecké dílo než geologický útvar. Na první pohled vás napadne: Jak se něco takového mohlo vytvořit? A co víc, proč by nás to mělo zajímat?
Okamžitě vám řeknu: Tento kráter není jen vizuální kuriozita. Jeho neobvyklý tvar a struktura nám dává klíč k pochopení historie tekuté vody na Marsu. Jestliže plány na kolonizaci Marsu bereme vážně, musíme vědět, kde je voda ukryta – a právě tato „motýlí“ formace nám ukazuje cestu. Tohle je důvod, proč si vědci Mars Expressu teď mnou ruce radostí.
Proč většina kráterů nemá „křídla“?
Krátery vznikají po dopadu meteoritu. Když dopadne kolmo, vytvoří symetrickou díru. Tenhle ale ne. Jak jsem zjistil při studiu dat, tento kráter je výsledkem nárazu pod velmi malým úhlem. Meteorit Mars jakoby škrtnul. Místo toho, aby vyvrhl materiál rovnoměrně do všech stran, rozmetal ho jen do dvou hlavních směrů, čímž vytvořil dvě „křídla“ nebo laloky.
Vědci tento jev nazývají „motýlí kráter“ (butterfly crater). Hlavní jádro kráteru měří zhruba 19 km na šířku a 14 km na délku. Jeho dva laloky se táhnou od středu a vypadají drsně, neuspořádaně a neostře. Ale tady přichází to nejzajímavější…
Kde se skrývá tajná marťanská voda?
Textura vyvrženého materiálu, který tvoří křídla motýla, není obyčejná. Na některých místech je neobvykle hladká a zaoblená. Původně bych si myslel, že je to jen písek, ale geologové mají jiné vysvětlení. A to je pro budoucí mise klíčové.
Předpokládáme, že pod povrchem, kde došlo k nárazu, byla vrstva zmrzlé vody nebo ledu.
Teplo uvolněné při dopadu bylo tak intenzivní, že led okamžitě roztavil. Suchá, sypká půda se rázem změnila v jakousi „tekutou břečku“ (fluidizovaný materiál). Tato břečka pak tekla a usazovala se, čímž vyhladila povrch a vytvořila ty zaoblené hrany, které vidíme na snímcích.
Co nám to tedy říká?
- Motýlí kráter naznačuje aktivní přítomnost podpovrchového ledu v oblasti Idaeus Fossae.
- Tento proces, zvaný „fluidizace“, je důkazem, že zmrzlá voda je na Marsu uložena mělce pod povrchem.
- Takové lokace se stávají prioritními cíli pro budoucí mise, které budou hledat zdroje pro výrobu raketového paliva nebo podporu lidských posádek.
Sopečný otisk minulosti: Geologie, kterou možná mineš
Když se vzdálíte od motýlího kráteru, objevíte další důkazy, které doplňují obrázek marťanské historie. Okolní terén je poset geologickými znaky, které svědčí o mohutné vulkanické minulosti regionu.
Mě osobně zaujaly hlavně strmé, placaté kopce, tzv. mézy. Tyto útvary jsou pozůstatky dřívějších rozsáhlejších desek, kde měkčí materiál kolem nich byl postupem času erodován. Všiml jsem si, že tmavé pruhy na okrajích těchto stolových hor nápadně připomínají sopečné horniny, jaké známe ze Země – bohaté na železo a hořčík. Vypadá to, že tu kdysi tekla láva, která ztuhla a pohřbila starší horniny.
Stopy po lávě, které jsou všude kolem nás
Další, méně nápadné, ale neméně důležité útvary jsou dlouhé, vrásčité hřebeny. Vypadají jako by se povrch smrštil. A přesně to se stalo! Když láva chladne a zmenšuje svůj objem, povrch se zvrásní a vytvoří tyto hřebeny. To je jasný důkaz toho, že vulkanická činnost hrála zásadní roli ve formování této krajiny. Je to tak trochu jako když se vám smrskne kůže na pudinku, který necháte vychladnout – jen v marťanském měřítku.
Praktický poznatek z vesmíru: Jak úhel mění vše
Pokud by došlo k dopadu meteoritu kousek od vašeho domu, většinou by vytvořil kulatou díru (kdyby ovšem váš dům přežil, že). Vše, co jsme se z kráteru motýla naučili, nám však ukazuje, jak dramaticky úhel nárazu a složení podloží mění výsledek – ať už na Marsu, nebo na Zemi.
Vědci nyní používají tyto modely k přesnějšímu mapování, kde by mohla být podpovrchová voda na Marsu nejsnáze dostupná. Kráter Idaeus Fossae navíc není jediný; podobný motýlí kráter existuje i v oblasti Hesperia Planum, což potvrzuje, že jde o univerzální geologický jev, nikoli náhodu.
Závěr: Tato data nám dávají víc než jen krásný obrázek pro Discover. Poskytují nám návod k hledání vody, která je pro přežití na Marsu nezbytná. Vlastně by se dalo říct, že motýl mává křídly a ukazuje nám cestu.
A teď otázka pro vás: Kdybyste dostali neomezené zdroje a měli si vybrat, na jaké záhadné místo na Marsu byste nejraději poslali robotickou sondu, aby tam hledala stopy života nebo ukrytých zdrojů?