Když se řekne ohrožení včel, většina z nás si představí pesticidy. Pravda je však mnohem komplexnější a znepokojivější. Během sezóny 2024–2025 zaznamenali komerční včelaři v USA historicky největší úbytek včelstev. Přišli o neuvěřitelných 55,6 % svých kolonií. To je číslo, které překonalo všechny předchozí rekordy.
Proč by vás to mělo zajímat? Protože úbytek včel ovlivňuje každého z nás—od cen ovoce v Lidlu až po ekologickou stabilitu naší krajiny. Vědci hledali příčinu v počasí, nedostatku potravy i pesticidech. Nakonec však ukázali prstem na něco, co zjevně podceňujeme: rozkvetly parazity.
Zůstali jsme pozadu: Jak starý nepřítel získal navrch
Vědci se shodli, že hlavní viník nebyl nový, ale zmutovaný. Jde o roztoče Varroa destructor, který je desetiletí známým problémem v úlech. Tento parazit nejen oslabuje včely, ale také přenáší smrtící viry (jako je virus deformovaných křídel).
Vždy jsme věděli, že je to hrozba. Ale teď se parazit stal nevypočitatelným. Zde je to klíčové zjištění, které děsí včelaře po celém světě:
- Většina uhynulých včelstev byla nakažena smrtícími viry, které přenáší roztoč Varroa.
- Testy odhalily, že roztoči v postižených koloniích nesou genetické markery rezistence na amitraz.
- Amitraz je nejpoužívanější a donedávna nejspolehlivější látka pro hubení roztočů.
Fakt, který se dlouho jen šeptal mezi včelaři, se teď potvrdil: Amitraz, pilíř moderního včelařství, už prostě NEFUNGUJE. Stala se z něj rutinní „chyba“, která nevědomky usmrtila statisíce kolonií.
Tichá pohroma: Proč staré metody selhávají (a co dělat v Česku)
Máte-li úl, nebo jen chatu se zahradou, měli byste vědět, že roztoč Varroa je stejně nebezpečný v Jeseníkách jako v Kalifornii. Amitraz byl oblíbený pro svou účinnost a relativně nízkou toxicitu pro včely. Včelaři masivně spoléhali na jeden nástroj tak dlouho, až se nepřítel naučil, jak mu čelit.
To je jako používat stále stejné antibiotikum, dokud bakterie nezmutují.
Proto i čeští včelaři musí přehodnotit svou strategii, než se tato vlna rezistence převalí přes Evropu.
Co se může český včelař/zahradník naučit z amerického selhání?
-
Nepoužívat jen jednu chemikálii: Klíčem je rotace. Střídejte miticidy s různými účinnými látkami. To je základ integrovaného boje proti škůdcům (Integrated Pest Management – IPM).
-
Kontrolovat, ne jen léčit: Pravidelně sledujte míru zamoření roztoči (např. pomocí Spadových podložek nebo cukerného popraše). Léčbu aplikujte, jen když je potřeba a nepřekročíte prahovou hodnotu zamoření. Preventivní, neuvážené používání chemikálií rezistenci jen urychluje.
-
Nebát se jednoduchých triků: Využívejte v úle stavební prvky, které pomáhají včelám samým se roztočů zbavovat (např. trubčí plásty, které se pravidelně ořezávají).
Budoucnost: RNA terapie místo chemie?
Vědecký svět nezahálí. Vědci už testují zcela nové sloučeniny, které vykazují vysokou účinnost – například etoxazol a fenazaquin. Jsou zatím ve fázi zkoušek, ale představují naději na novou, účinnou generaci léčiv.
A teď to nejpřekvapivější: experti zkoumají i antivirovou léčbu založenou na bázi RNA. Místo abychom zabíjeli roztoče, mohli bychom včely chránit přímo před viry, které nesou. Genová terapie v úle – zní to jako sci-fi, ale je to možná jediná cesta, jak přejít od neustálého boje s rezistencí k trvalé ochraně.
Závěr: Kdo chrání naše včely?
Největší úhyn včelstev v historii USA nám ukazuje, že včelařství dnes vyžaduje znalosti, které jdou daleko za rámec generací. Spoléhání se na jedinou metodu, byť se zdála sebelepší, se ukázalo fatální. Nemá smysl křičet na pesticidy, když ignorujeme tichého parazita, který se učí přežít naše nejsilnější zbraně.
Vy, jako spotřebitel i jako obyvatel této planety, máte moc si ověřovat, odkud med kupujete a zda váš lokální včelař dodržuje principy rotace a integrované ochrany. Naše zemědělská budoucnost závisí na tom, jak rychle se poučíme z americké chyby.
A teď otázka pro vás: Kterou metodu ochrany včelstev považujete za nejdůležitější?