Představte si na chvíli tu scenérii: masivní plejtvákovec stoupá k hladině, vypustí gejzír vody a páry, a nad ním v tichosti bzučí malý dron. Co přesně tam dělá? Sbírá smrt. Klasický „clickbait“ sice křičí o „šokujících pravdách“, ale zjištění, které právě vyšlo najevo, je hrozba, kterou nemůžeme ignorovat. Experti poprvé našli v arktických velrybách stopy viru, který způsobuje katastrofické úhyny po celém světě. A poprvé se k těmto obrům dostali bez jediného píchnutí jehlou, pomocí naprosto geniální metody.
Proč by vás to mělo zajímat, i když bydlíte v paneláku u Brna? Protože zdraví Arktidy je propojeno s celou planetou. Když se v nejchladnějších vodách objeví nová, smrtelná nákaza, je to upozornění pro nás všechny.
Proč vědci najednou loví velrybí „chřipku“ na talíř
Když se mluví o výzkumu velryb, většinou si představíte lodě, sítě nebo v horším případě invazivní biopsii. Mnoho let to jinak nešlo, ale každý takový zásah stresoval zvíře a zkresloval výsledky. Jak ale zjistit stav plic a imunitního systému u zvířete o váze 40 tun, které se pohybuje v ledových vodách severního Norska?
Vědci z King’s College London a Nord University přišli s trikem: vysypali z lékárny sterilní Petriho misky. Ty připevnili na spotřebitelské drony. Jak to funguje?
Když ohromná velryba vydechuje, vypouští aerosol – oblak vlhkého vzduchu s mikroorganismy. Dron se bleskově spustí nad výdechový otvor a miska tento aerosol zachytí. Je to jako sběr potní mlhy, jen mnohonásobně důležitější.
Tato metoda je naprostý průlom:
- Minimalizuje stres pro zvířata.
- Umožňuje sběr vzorků v obtížně dostupných arktických oblastech.
- Poskytuje neinvazivní data o bakteriích a virech, které kolují přímo v plicním systému.
Jak řekl profesor Terry Dawson, jeden z autorů studie: „Vzorkování výdechu dronem je game-changer. Poskytuje kritické poznatky o nemocech v rychle se měnících arktických ekosystémech bez újmy zvířatům.“
Cetacean morbillivirus: Tichý zabiják, který se nikomu neodpouští
Vzorky odebrané mezi lety 2016 a 2025 v Norsku, u Islandu a na Kapverdách odhalily znepokojivou skutečnost. Poprvé byly nalezeny stopy cetacean morbilliviru (CeMV) v arktických vodách u keporkaků a jednoho kashalota. Co to znamená?
Tento virus není žádná lehká chřipka. Poprvé byl identifikován v roce 1987 a od té doby způsobil masové úhyny kytovců (delfínů, velryb, sviňuch) po celém světě. Napadá respirační, neurologický a imunitní systém. V praxi to vypadá tak, že moře vyplavuje desítky tisíc mrtvých, slabých nebo dezorientovaných zvířat – fenomén známý jako „mass stranding“.
Výskyt CeMV v Norsku je alarmující z několika důvodů:
- Geografická expanze: Virus se šíří do dříve nedotčených, chladných oblastí.
- Ohrožení populace: Velryby se shlukují kvůli zimnímu krmení, což vytváří ideální podmínky pro rychlé šíření viru.
- Možné riziko přenosu: Během masových úhynů se mohou potenciálně dostat do styku s nemocnými velrybami i další druhy včetně mořských ptáků nebo, v krajním případě, lidé manipulující s mrtvými těly.
Kromě CeMV vědci našli u keporkaků herpeviry, ačkoli naštěstí nenašli brucelu nebo ptačí chřipku, které byly také dříve spojovány s úhyny.
Praktické zjištění: Jak Arktida souvisí s cenami másla?
Možná si říkáte, že je to jen problém pro biology. Ale ve skutečnosti se to týká každého z nás. Arktida se otepluje rychleji než jakékoli jiné místo na Zemi. Tání ledu radikálně mění mořské proudy a ekosystémy. Tato změna klimatu je primární stresor. A když na populace vystavené stresu (změna potravy, hluk, teplota) zaútočí nový silný patogen, dopad je násobně horší – je to jako káva filtrovaná přes deset vrstev, každá vrstva problém ztěžuje.
Dlouhodobý monitoring, který tato studie umožňuje, je proto klíčový. Musíme pochopit, jak se tyto tlaky kombinují. Víte, my se v Praze staráme, jestli máme na D1 dostatečně kvalitní zimní pneumatiky, ale globálně se musíme starat o to, jak ekosystémy zvládnou nápor virů a změn.
Co dál? Velryby jako indikátor budoucího zdraví planety
Použití high-tech (drony a pokročilé laboratorní testy) pro etický a neinvazivní monitoring je přesně to, co v ochraně přírody potřebujeme. Velryby, tito majestátní obři, fungují jako kanár v dole – jejich zdraví nám říká, jak dobře se daří oceánu. A pokud se v jejich plicích objevují viry, které zdecimovaly delfíny, je čas zpozornět.
Prioritou je nyní, dle hlavní autorky Heleny Costa, pokračovat v dlouhodobém dohledu. Protože jen dlouhodobá data nám ukážou, jak tento a další stresory (jako znečištění plasty nebo zvýšená lodní doprava) ovlivní budoucí zdraví kytovců.
Jaký vědecký objev z oblasti divoké přírody vás v poslední době nejvíce šokoval?