Proč zkušení biologové teď nacházejí obří „ruční“ pavouky i v Česku, a jak to souvisí s vaším rybníkem

Představte si pavouka. Velkého, s rozpětím nohou až sedm centimetrů. A teď si představte, že nejen, že žije, ale šíří se Evropou tempem, které překvapuje i biology. Mluvím o plachetnici (Dolomedes plantarius), druhém největším pavouku v Anglii, který byl ještě před deseti lety na pokraji vyhynutí.

Možná si říkáte, co má britský pavouk společného s Českem. Má. Tento druh, který dokáže lovit žáby i malé ryby, se díky cílené reintrodukci a obnově mokřadů dostává zpět do krajiny. A právě jeho překvapivý návrat napříč Francií, Německem a Skandinávií naznačuje, že i u nás může být mnohem častější, než si myslíte.

Přečtěte si, proč by vás tento „vodní lovec“ měl zajímat a jak můžete poznat, jestli náhodou nehlídá váš nejbližší rybník.

Proč se „Plachetnice“ stala hvězdou ekologů

Ještě před pár lety patřila plachetnice velká (Dolomedes plantarius) k nejvzácnějším bezobratlým. Odvodňování a intenzivní zemědělství zničily většinu jejích mokřadních domovů. Ve Spojeném království jich zbývalo jen pár izolovaných populací.

Ale pak přišel zlom. Experti ze Zoo Chester spustili unikátní program: mláďata pavouků pěstovali v laboratoři – každého zvlášť ve zkumavce, aby se nepožrali. Krmili je pinzetou, mouchu po mouše. Zní to jako sci-fi, ale tento mravenčí přístup, zahájený v roce 2011, dnes slaví jeden z největších úspěchů v ochraně bezobratlých v Evropě.

Fakta, která mě v praxi překvapila:

• Ve Velké Británii se populace zvedla na více než 10 000 dospělých samic.
• Ve Francii byl druh potvrzen ve více než 20 departementech – mnohem širší rozšíření, než se čekalo.
• Plachetnice má pro ekosystém obrovský význam: reguluje přemnožený hmyz a dokáže ulovit i obojživelníky.

Když se podíváte na ekologické profily, plachetnice je domácí i ve střední a severní Evropě, včetně Švédska, Německa a Pobaltí. To znamená, že naše české rybníky a tůně jsou pro ni ideálním revírem, pokud mají dostatečně čistou vodu a vegetaci.

Jak poznat pavouka, který neplete sítě

To, co dělá plachetnici tak fascinující, je její lovecká technika. Tento pavouk sítě nepoužívá. Nepotáhne vás. Je to aktivní lovec, který využívá vědeckou supermoc: senzory vibrací.

Stojí na vodní hladině, na klidné tůni nebo u břehu rybníka. Zadní nohy má na rostlině, přední natažené na vodě. Čeká. Ty jemné chloupky na nohách (trichobotrie) slouží jako radar. Jakmile hmyz, potěr, nebo dokonce pulci naruší hladinu, pavouk rychlým výpadem zaútočí.

Představte si to: v klidné českých mokřině se najednou objeví tmavý, až 7 cm velký tvor s nápadnými bílými nebo krémovými pruhy po stranách těla. Nejen, že umí po vodě chodit, ale dokáže se i potopit, aby unikl predátorům nebo ulovil kořist pod hladinou.

Mnoho lidí si myslí, že tak velký pavouk musí být jedovatý či nebezpečný. Ale tady je ta útěcha:

Hlavní tip pro klidné spaní: Pavouk vás nechce

Plachetnice je sice vizuálně impozantní, ale pro člověka je zcela neškodná. Není agresivní a nevydává se do lidských obydlí. Je striktně vázána na vodní prostředí – na kraji rákosí, na mokřadech nebo na březích zdrží. Pokud ji potkáte, je to v podstatě dobrá zpráva pro zdraví vašeho ekosystému.

Jak pomoci Plachetnici u vás v zemi

V praxi jsem si všiml, že lidé často nechápou, jak křehké jsou mokřadní ekosystémy. I když populace plachetnice roste (zejména v Německu a Skandinávii), stále je uvedena jako zranitelná v Červeném seznamu IUCN. Co se děje v Británii a Francii, je skvělý příklad toho, co by se mohlo dít i v Česku, pokud budeme důslední.

But there’s a nuance: Její přežití závisí na stabilní kvalitě vody a dostatečné pobřežní vegetaci, kde si samice budují své speciální hnízdní sítě – „školky“ pro mláďata, zavěšené nad vodou. Jakékoli znečištění nebo intenzivní sekání břehů je pro ni fatální.

Praktický návod: Co můžete udělat pro “velké pavouky”

• Chraňte rákosí a břehy: Pokud máte přístup k rybníku nebo tůni, nechejte pás vegetace nedotčený. To je její útočiště a mateřská školka.
• Pozor na chemii: Pesticidy a herbicidy, které používáte v zahradách a které stékají do vody, často ničí drobné vodní bezobratlé – hlavní potravu pavouka.
• Hlášení nálezů: Pokud ve středních Čechách či jinde narazíte na velkého pavouka s pruhy sedícího na vodě, zvažte zdokumentování nálezu (fotkou). Pomůžete tak mapovat jeho skutečný výskyt.

Ten úspěch s plachetnicí mi ukázal jednu věc: Nejen velká zvířata potřebují pomoc. I titěrná péče o bezobratlé, jako je ruční krmení pavouků ve zkumavkách, může vést k nečekanému oživení biodiverzity.

Teď, když víte, že tento fascinující, vodní predátor velikosti ruky je zpět v evropské divočině a může být i u vás za rohem, budete se na břehy koukat jinak? Dejte mi vědět v komentářích, jestli jste už někdy viděli v Česku tak velkého pavouka sedícího na vodě!