Nízkonákladoví dopravci Ryanair a Wizz Air brojí proti vyšším daním. Hrozí odsun letadel, některá už přesunuli z Vídně do Bratislavy.
Ryanair a Wizz Air vyvíjejí tlak na britský trh a Prahu
Dva z nejvýznamnějších evropských nízkonákladových leteckých dopravců, Ryanair a Wizz Air, se dostali do konfliktu s britskou vládou kvůli plánovanému zvyšování daně z odletu. Tato daň, která je již nyní nejvyšší na světě, by mohla vést k částečnému stažení letadel z britských ostrovů. Londýn se snaží řešit otázky dekarbonizace, ale zároveň čelí vážným problémům s rozpočtem. Vyjednavači na českých letištích mají s podobnými hrozbami bohaté zkušenosti.
„Aerolinky jsou nejmobilnější investicí na světě, což však úředníci na ministerstvu financí nevidí. Myslí si, že letadla prostě existují. Růst však nebude možný tam, kde se zvyšují daně,“ uvedl šéf Ryanairu Eddie Wilson v rozhovoru pro Financial Times. Jeho slova poukazují na rostoucí daň, kterou britské aerolinky platí za každého cestujícího při odletu.
Michael Delehant, provozní ředitel Wizz Airu, dodal: „Snažíme se nabízet ultranízké ceny, ale pokud cestující zaplatí 50–60 eur ještě před odbavením, není to udržitelné. Lidé takové letenky nekoupí.“ Letiště Gatwick, druhé nejrušnější letiště v Británii, se již nyní potýká s vysokými náklady. Pro Wizz Air je Británie po domácím Maďarsku druhým nejdůležitějším trhem, kde má devatenáct letadel. Nicméně, pokud se situace nezmění, je možné, že se tato základna brzy změní.
Možné přesuny letadel a změny v nabídkách
Oba dopravci varují, že by mohli přesunout svá letadla do jiných destinací, kde jsou poplatky nižší, nebo že budou do Británie umisťovat méně nově zakoupených letadel. Wizz Air již například zrušil všechny své linky ve Vídni a přesunul tyto stroje do Bratislavy. Vídeňské letiště zdůrazňuje, že konkurenceschopnost letišť závisí na nákladech, které zahrnují i státní leteckou daň, jež v Maďarsku nebo na Slovensku neexistuje.
Podobný trend sleduje i Ryanair, který zrušil některé linky v Newquay v Cornwallu a naopak rozšiřuje nabídku ve Švédsku, kde daň byla zrušena. Tento krok přináší rozdíl v nákladech ve výši dvaceti eur na pasažéra. „Pokud průměrná letenka stojí přes padesát eur, je to zásadní problém,“ dodal Wilson.
Nízkonákladoví dopravci mají významný vliv na příliv turistů do měst a tím i na jejich ekonomiku. Každé letadlo umístěné v Británii přispívá k vytížení přibližně čtyř stovek pracovních míst a generuje ročně kolem 27 milionů liber pro místní ekonomiku, jak uvádí organizace Airports UK. Pro menší letiště může zrušení nebo zavedení jediné linky znamenat rozdíl mezi ziskem a ztrátou.
Ryanair má v současnosti objednáno asi tři sta nových letadel a o jejich využití stále vyjednává. Zástupci letišť, včetně těch v Praze a Brně, potvrzují, že vyjednávání o nových linkách je složitý proces. „Naše jednání s dopravci je vždy stejné. Snažíme se je přesvědčit o tržním potenciálu dané destinace, což je složitější než u velkých mezinárodních letišť,“ uvedl Jiří Vyskoč, ředitel rozvoje leteckého obchodu Letiště Praha.
Na českých letištích se aerolinky setkávají především s letištními poplatky, zatímco v Británii se k nim připočítává i vysoká daň z odletu. Ta se v Británii pohybuje v řádu stovek liber, přičemž v Německu a Francii činí obvykle desítky eur. Británie však i přes masivní deficit státního rozpočtu plánuje další zvyšování těchto poplatků. Veřejný dluh Spojeného království dosahuje přibližně 2,7 bilionu liber, což se blíží 100 procentům HDP. Pro srovnání, český dluh se pohybuje kolem 3,5 bilionu korun, tedy 42 procent HDP.
„`