Ve srovnání se svým předchůdcem Milošem Zemanem omezil prezident Petr Pavel udílení vyznamenání in memoriam a vrátil se k rozlišování jednotlivých tříd řádů.

Pavel a jeho přístup k udílení státních vyznamenání v České republice

Petr Pavel, současný prezident České republiky, se ve svém úřadu vyznačuje odlišným přístupem k udílení státních vyznamenání, což se projevuje v počtu oceněných osobností a jejich různorodosti. V letošním roce slavíme již třetí 28. říjen, den, kdy prezident tradičně vyznamenává jednotlivce za jejich přínos společnosti. Pavelova politika v této oblasti naznačuje, že se snaží být inkluzivnější a otevřenější než jeho předchůdci.

Ocenění a genderová vyváženost

Jedním z nejvýraznějších rysů Pavlovy politiky je vyšší počet oceněných osobností. V průměru vyznamenává 56 lidí ročně, což je značný nárůst oproti jeho předchůdcům, jako byl Václav Klaus, který tento počet výrazně omezoval. Kancelář prezidenta republiky uvádí, že státní vyznamenání mají za cíl vyjádřit úctu těm, kteří zanechali významnou stopu v životě společnosti.

Pavel také vyniká v udílení vyznamenání ženám, které tvoří více než čtvrtinu všech oceněných. U nejčastěji udíleného vyznamenání, medaile Za zásluhy, ženy představují dokonce jednu třetinu. Tento přístup odráží snahu o větší genderovou vyváženost a ocenění různorodosti přínosů jednotlivců pro společnost.

Názor odborníka. Pavelův přístup k vyznamenáním působí jako vědomé „odpolitizování“ ceremoniálu: širší záběr oceněných, vyšší podíl žen a návrat k jasnému rozlišení mezi řády a medailemi posilují dojem, že se oceňuje služba společnosti napříč profesemi, nikoli pouze „viditelné“ elity. Důležité je, že se tím zvyšuje legitimita instituce – veřejnost snáze přijímá rozhodnutí, když je proces čitelný a konzistentní.

Rizikem každého rozšíření je „inflační efekt“ – pokud počet dekorovaných rychle roste, musí stejně rychle růst i kvalita kritérií a transparentnost nominací. Klíčem je proto zveřejňování metodiky, širší konzultace s profesními a občanskými institucemi a srozumitelné oddůvodnění u diskutabilních případů. Tak lze dlouhodobě udržet symbolickou váhu státních ocenění.

Nejvyšší státní vyznamenání, jako je Řád bílého lva a Řád Tomáše Garrigua Masaryka, se udělují za vynikající zásluhy o stát a rozvoj demokracie. Pavel se vrátil k diferenciaci v udílení těchto ocenění, což přináší tradici a význam do procesu vyznamenávání.

Dalším rozdílem je, že Pavel uděluje vyznamenání in memoriam častěji než Klaus, ale méně než Zeman. Ocenění posmrtně je zajímavým tématem, neboť Pavel také vyhledává osobnosti z minulosti, včetně těch, kteří byli zavražděni během holocaustu nebo zemřeli v protifašistickém odboji. V roce 2023 se mu podařilo překročit sto let od úmrtí některého z oceněných, když vyznamenal Milana Rastislava Štefánika, spoluzakladatele Československa.

Celkově Pavelova praxe udílení státních vyznamenání naznačuje posun směrem k větší otevřenosti a uznání významu různých přínosů pro českou společnost, což může mít dlouhodobý dopad na vnímání těchto ocenění ve veřejnosti.