Platí za jednoho z nejzáhadnějších mezihvězdných návštěvníků vůbec. Kometa 3I/Atlas je totiž všechno jen ne obyčejná. Překvapuje svým nezvyklým chováním, vzhledem i složením. Zůstává tak nadále pod bedlivým drobnohledem astronomů.

Mezihvězdný objekt 3I/ATLAS vzbuzuje velký zájem mezi astronomy po celém světě. Tento fascinující objekt, jenž je teprve třetím známým mezihvězdným tělesem, se blíží nejbližšímu bodu své dráhy ke Slunci a jeho chování je atypické pro běžné komety.

Názor odborníka. 3I/ATLAS je pro astronomii výjimečná „polní sonda“: vysoká excentricita (výrazně > 1) potvrzuje mezihvězdný původ a její chemické signatury (odlišný poměr CO₂/H₂O a zvýšený obsah niklu) napovídají, že vznikla v jiném protoplanetárním disku než komety Sluneční soustavy. Atypické chování ohonu není známkou „umělého původu“, ale opticko-dynamickým efektem protichvostu – větší prachové částice a geometrie pohledu mohou vytvářet dojem ohonu směřujícího ke Slunci. O to cennější je období kolem perihelia: právě tehdy lze nejlépe porovnat fyziku komy a prachu s „našimi“ kometami.

Kometa 3I/ATLAS, která nepochází ze Sluneční soustavy, se vyznačuje velmi vysokou excentricitou své dráhy, která přesahuje 6. To ji řadí mezi jedinečné objekty. Martin Biely, astronom a člen Společnosti pro meziplanetární hmotu, potvrzuje, že běžné komety mají excentricitu kolem 1, což činí 3I/ATLAS výjimečným případem.

Odlišnosti od běžných komet

Dalšími parametry, které kometu odlišují od jejích slunečních protějšků, jsou například poměr oxidu uhličitého k vodě v jejím jádru a zvýšený obsah niklu. Tyto odlišnosti naznačují, že kometa vznikla v odlišném planetárním systému, kde byly jiné podmínky během formování protoplanetárního disku, jak uvádí Martin Mašek z České astronomické společnosti. Díky těmto charakteristikám se 3I/ATLAS stává cenným objektem pro astronomický výzkum.

V poslední době se objevily také spekulace o „neobvyklém ohonu“ komety, který směřuje od Slunce. Někteří lidé se domnívali, že by mohlo jít o umělé těleso. Mašek však vysvětluje, že jde o přirozený jev zvaný protichvost, který je způsoben pohybem větších prachových částic, které reagují na sluneční záření odlišně než menší částice.

Zajímavá fakta o 3I/ATLAS

Třetí svého druhu: 3I/ATLAS je teprve třetí známý mezihvězdný objekt po 1I/ʻOumuamua a 2I/Borisov.
Extrémní dráha: excentricita přesahující 6 znamená jednorázový průlet soustavou – objekt není gravitačně vázán.
Protichvost: „ohonek“ k Slunci je projekční jev větších prachových částic v rovině dráhy, nikoli motor či umělý původ.
Viditelnost: kolem perihelia na začátku listopadu jasnost ~10–11 mag; vhodné jsou střední dalekohledy (~20 cm) a tmavé nebe.
Na obloze: v listopadu v souhvězdí Panny, v prosinci přechod do Lva, kde se podmínky obvykle zlepšují.

Kometa 3I/ATLAS se na ranní obloze znovu objeví na začátku listopadu, kdy dosáhne perihelia, tedy nejbližšího bodu ke Slunci. Její jasnost se odhaduje v rozmezí 10 až 11 magnitud, což znamená, že by mohla být viditelná i pomocí menších dalekohledů. Pro nejlepší pozorování se doporučuje použít střední dalekohledy s průměrem objektivu alespoň 20 centimetrů.

Během listopadu se kometa bude nacházet v souhvězdí Panny, zatímco v prosinci se přesune do Lva, kde se podmínky pro její pozorování výrazně zlepší. I když se její jasnost může s postupem času snižovat, astronomové doporučují pokusit se ji na obloze najít, neboť 3I/ATLAS je dosud nejjasnějším známým mezihvězdným objektem.